Bezpečnostní rada Plzeňského kraje se ke svému 2. jednání sešla na Krajském ředitelství Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje. Projednala situaci v oblasti veřejného pořádku a bezpečnosti, zabývala se veterinární situací v kraji a připraveností Krajské veterinární správy pro Plzeňský kraj i nákazové komise na řešení nákaz.
„Na bezpečnostní radě kraje jsem poděkoval panu krajskému řediteli gen. Macháčkovi a policistům za jejich práci a aktivní přístup během února. Zároveň jsem ho vyzval k ještě intenzivnější činnosti, zejména v regionech s nejvyšší koncentrací cizinců a v okolí průmyslových zón, kde je nutné zvýšit pocit bezpečí a důsledně vymáhat pravidla. Bezpečnost musí být zkrátka vidět,“ prohlásil po jednání předseda Bezpečnostní rady PK hejtman Kamal Farhan a dodal: „Současně jsem se informoval o kritickém nedostatku policistů zejména na Tachovsku. Policie potřebuje posily, jinak nebude schopná efektivně vymáhat právo. Ministerstvo vnitra musí konat – prázdné sliby nestačí.“
Členům bezpečnostní rady dále sdělil, že bude téma bezpečnosti a s ní související problematiku řešit společně se starosty měst a obcí.
„Rozhodl jsem se uspořádat jednání se starosty nejvíce dotčených obcí, kde budeme řešit nejen konkrétní bezpečnostní problémy, ale také hledat možnosti legislativních a organizačních změn, které povedou k posílení bezpečnosti v kraji. Občané musí vidět a cítit, že stát dokáže zajistit pořádek,“ uvedl hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan.
Od ředitele Krajské veterinární správy pro Plzeňský kraj si členové BR PK vyslechli způsob řešení ptačí chřipky na území kraje. MVDr. Václav Poláček, ředitel Krajské veterinární správy SVS PK uvedl, že aktivní monitoring ptačí chřipky, subtyp H5 a H7, probíhá každoročně podle schválené metodiky. Vyšetřováni jsou rovněž uhynulí volně žijící ptáci při hromadných úhynech anebo individuální úhyny vodních volně žijících ptáků v blízkosti komerčních velkochovů drůbeže. V Plzeňském kraji bylo v roce 2024 diagnostikováno celkem 5 ohnisek HPAI. V současné době se řeší dva výskyty v malochovech (Rokycansko, Tachovsko).
Dále sdělil, že cílem národních preventivních protinákazových opatření spojených s vysokou úrovní biologické bezpečnosti v chovech hospodářských zvířat je udržení dlouhodobého statusu republiky prosté IBR, tuberkulózy skotu, enzootické leukózy skotu, brucelózy skotu, brucelózy ovcí a koz a Aujeszkyho choroby prasat. „Veškerá laboratorní vyšetření na uvedené nákazy byla v roce 2024 v celé ČR negativní. Dlouhodobě nebyl v ČR v populaci domácích ani divokých prasat zachycen virus klasického moru prasat. Oproti nepříznivé nákazové situaci, která panuje ve většině evropských států, je nákazová situace v České republice, a to i v porovnání celosvětovém, ojedinělá a dlouhodobě příznivá,“ konstatoval ředitel KVS PK MVDr. V. Poláček s tím, že je přesto třeba obezřetnosti, neboť se africký mor prasat vyskytl již např. na Slovensku, Polsku a v Německu.
Bezpečnostní rada se dále seznámila s přehledem možných rizik a analýzou ohrožení v kraji, s úkrytovým fondem a jeho využitím při mimořádné události nebo krizové situaci a projednala závěry z kontrol, prováděných v rámci krizové připravenosti.
Krajský ředitel HZS František Pavlas zdůraznil, že stálé úkryty jsou určeny primárně pro válečný stav. K ukrytí při běžných mimořádných událostech se využívá ochranných vlastností staveb s případným provedením úprav zamezujících průniku nebezpečných látek. Důležitým prvkem v této oblasti je samozřejmě také provedení evakuace mimo ohrožený prostor.
Na závěr byli členové bezpečnostní rady obeznámeni s čerpáním finančním prostředků z rozpočtu kraje na zajištění připravenosti kraje na řešení krizových situací v roce 2024.